Archeologický ústav Akademie věd České republiky Brno chce v letošním roce významněji pokročit ve výzkumu archeologické lokality v lesní trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou. Jde o jeden z nejzachovalejších a nejrozsáhlejších areálů těžby a dalšího zpracování stříbra v 13. a 14. století v rámci ČR.
Aby se odborníci v prozkoumávání zhruba 15hektarové oblasti posunuli dále, potřebují realizovat moderní, podrobné zaměření celého areálu a zevrubný geologický a mineralogický průzkum. Potřebné náklady poskytne Akademie věd České republiky a Kraj Vysočina.
Unikátní dochovaný komplex sdružuje vlastní těžební otvírky, navazující úpravní a hutní pracoviště i relikty obslužných provozů a četných hornických obydlí. Limitujícím faktorem dalšího výzkumu je absence moderního podrobného geodetického zaměření lokality, stejně jako její nedostatečné poznání po stránce mineralogie a ložiskové geologie. Plánované aktivity přispějí k odstranění obou těchto problémů a vytvoří předpoklady pro další odborné studium, nutnou památkovou ochranu i pro prezentaci lokality nejširší veřejnosti s výrazným potenciálem pro cestovní ruch. V závislosti na dosažených výsledcích může projekt v letech 2018 - 2019 pokračovat.
„Detailní geologický a mineralogický průzkum významně rozšíří dosud nedostatečné informace o charakteru a potenciálu samotného ložiska, jeho zrudnění nebo také o pravděpodobném množství vytěženého drahého kovu. V širší perspektivě jde o data zásadní pro objektivní posouzení významu štěpánovské Havírny v ekonomice českých zemích 13. století,“ informoval ředitel Muzea Vysočiny Jihlava Karel Malý, který vede geologicko-mineralogickou část projektu v rámci partnerství regionální spolupráce.