Plzeň poskytne dotace na úpravy nemovitých kulturních památek

Plzeň poskytne dotace na úpravy nemovitých kulturních památek
Zastupitelstvo města Plzně schválilo poskytnutí účelově podmíněné dotace vlastníkům šesti nemovitých kulturních památek na území Plzně, a to v celkové výši 1,4 milionu korun.

Rozhodlo o tom na svém jednání 13. září, finanční prostředky půjdou z rozpočtu magistrátního odboru památkové péče.

„Nejvyšší dotaci v částce 300 tisíc korun poskytneme majiteli domu č. p. 119 v Tovární 6 v Plzni. Dotace pomůže pokrýt náklady na výrobu a montáž šesti kusů dřevěných dvojitých (špaletových) slohových oken s uměleckořemeslnou výzdobou, jejich výměnu zahájil vlastník nemovitosti již v loňském roce. Uvedený dům je součástí architektonicky a památkově hodnotného souboru dvoupatrových domů č. p. 107, 119 a 918 v Tovární ulici. Vystavěn byl v letech 1892–1893 podle návrhu významného plzeňského architekta Rudolfa Štecha se sgrafitovou výzdobou průčelí podle Mikoláše Alše. Právě sgrafitová výzdoba tohoto souboru domů je první prací Mikoláše Alše v Plzni, provedl ji Josef Farkač,“ uvedla Eliška Bartáková, náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.

Další prostředky od města Plzně ve výši 150 tisíc korun pomohou uhradit náklady na opravu střech hospodářských objektů sýpky a přístavku kolny venkovské usedlosti č. p. 4 ve Zborovské 31 v Doudlevcích. V současné době technicky i esteticky nevyhovující stav střech hospodářských budov vyřeší majitel pokládkou režné pálené taškové krytiny bobrovky. Usedlost č. p. 4 představuje mimořádně hodnotný a v místě někdejší příměstské vsi Doudlevce ojediněle dochovaný stavební soubor rozsáhlé usedlosti lidového klasicismu z 30. let 19. století s pozůstatky zaniklých starších středověkých i barokních objektů. Provedením opravy střech hospodářských objektů dojde k výraznému zlepšení vzhledu kulturní památky, které ve výsledku umožní její účinnější společenské uplatnění.

Zastupitelé rozhodli o dotaci ve výši 250 tisíc korun pro majitele domu č. p. 948 v Jagellonské 15/Petákově 1 v Plzni, ti peníze použijí na výrobu a montáž deseti kusů dřevěných slohových dvojitých oken do druhého nadzemního podlaží domu. Nemovitou kulturní památku začali renovovat v roce 2011, kdy došlo k celkové opravě novorenesančních fasád včetně restaurování sgrafitové výzdoby představující cyklus o Ludvíku Jagellonském. V roce 2016 zahájili vlastníci postupnou výměnu oken, která by měla skončit letos. Nárožní měšťanský dům je součástí souboru objektů postavených plzeňským architektem a stavitelem Rudolfem Štechem se sgrafitovou výzdobou fasád podle návrhů Mikoláše Alše. Dům patří k nejhodnotnějším celkům historizující architektury závěru 19. století na území města Plzně.

Částku 230 tisíc korun zastupitelé schválili pro subjekt Koinonia Giovanni Battista – Koinonia Jan Křtitel, který požádal o dotaci na opravu schodiště ve věži kostela sv. Petra a Pavla na Budilově náměstí v Liticích. Kostel patří k významným vrcholně gotickým sakrálním stavbám na Plzeňsku s bohatou stavební historií, současně je výraznou dominantou městské části Litice. Základní výstavba kostela byla ukončena před rokem 1420, současný vlastník provádí jeho postupnou důkladnou opravu. V letošním roce budou pokračovat odborné stavební a řemeslné opravy schodiště v hranolové věži se zvonicí, představující renesanční úpravu kostela po jeho požáru v roce 1576.

Na restaurování dvojice vstupních dveří a barokního portálu kostela sv. Mikuláše v Plzni získá Řeckokatolická farnost v Plzni dotaci od města ve výši 200 tisíc korun. V letošním roce zahájí farnost etapovou obnovu fasád. Předmětem první etapy bude restaurování dvojice dvoukřídlových vstupních dveří v severním průčelí a hlavního barokního portálu s výjimkou figurální plastiky sv. Mikuláše, jejíž náročné restaurování proběhne až v navazující etapě v roce 2022. Kostel sv. Mikuláše na Mikulášském hřbitově v Plzni představuje cenný gotický předměstský hřbitovní kostel z roku 1406.

Částku 270 tisíc korun schválili zastupitelé na zrestaurování reliéfní výzdoby východní a západní strany fasády Kestřánkovy vily č. p. 451, zvané též vila Marie, u ulice Karlovarská 70 v Plzni. Vila Marie v Lochotínské vilové čtvrti představuje nesporně nejcennější secesní památku v Plzni, jednu z prvních na našem území. Postavena byla v roce 1897, autorem je plzeňský rodák Franz Krásný. Objekt v období socialismu zpustl, v polovině 90. let 20. století provedl předchozí vlastník velmi diskutabilní rekonstrukci. Nynější majitel zahájil postupné restaurování vily v roce 2017, kdy nechal provést opravu sochy dudáka, dvojice hlav nad bývalým vchodem, v letech 2018–2020 restauroval reliéfní rostlinnou výzdobu, jež je jedním z nejcharakterističtějších prvků secesní architektury. Letos chce vlastník pokračovat v opravách rostlinné výzdoby na východním štítu a na figurálním reliéfu „Vyhnání z ráje“ schodišťové věže v západním průčelí vily.

Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!