Loni během procházky objevila žena poklad ze 12. století, který by mohl přepsat historii regionu. Archeologové našli v Kutnohorsku přes 2 150 stříbrných mincí z doby přemyslovských panovníků. Odborníci mince zkoumají, čistí a připravují na výstavu, která je plánována nejpozději na příští rok.
V loňském roce se během obyčejné procházky udál objev, který by mohl přepsat historii regionu. Žena, která na poklad narazila, bez váhání kontaktovala archeology, kteří se ujali podrobného zkoumání. Archeolog Filip Velčmský z Archeologického ústavu AV ČR v Praze popsává, že nález byl původně uložen v keramické nádobě, z níž se však po orání zachovalo jenom dno.
Podle odborníků byl poklad ukryt nejspíše během první čtvrtiny 12. století. Velčmský vysvětluje, že v té době byly v zemi neustálé boje mezi členy přemyslovské dynastie o pražský knížecí stolec. Množství nalezených mincí představovalo tehdy značnou hodnotu. „Pro obyčejného člověka to byla nepředstavitelná částka, skoro jako výhra v dnešním jackpotu,“ říká s nadsázkou Velčmský. V neklidné době na Kutnohorsku mohl tento poklad sloužit buď jako hotovost na výplatu žoldnéřů, nebo jako válečná kořist ukrytá před nepřáteli.
Tento raně středověký mincovní depot na Kutnohorsku, dosud největší svého druhu v této oblasti, obsahuje přes 2 150 mincí. Mezi nimi odborníci identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků – krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se v té době dováželo do Čech. Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře, uvedla, že denáry byly vyrobené z mincovní slitiny obsahující kromě stříbra také příměs mědi, olova a stopových dalších kovů.
Odborníci z Archeologického ústavu AV ČR a Českého muzea stříbra v Kutné Hoře nyní mince intenzivně zkoumají. Plánují je veřejnosti představit nejpozději příští rok. Před tím je však čeká ještě spousta práce, včetně čištění, případného restaurování a podrobného zapisování do sbírek. Mince se také fotografují pro publikační a propagační účely a numismatické určení, včetně zpracování podrobného katalogu.
Dalšími kroky jsou rentgenové snímkování a spektrální analýza, která umožní stanovit materiálové složení nalezených mincí. Tyto analýzy mohou rovněž pomoci určit původ použitého stříbra. Přestože cesta k výstavě pro veřejnost je ještě dlouhá, poklad již nyní vzbuzuje nadšení jak mezi odborníky, tak mezi širokou veřejností, která netrpělivě očekává jeho odhalení.