Čeští úředníci nepatří zrovna mezi skupiny, které by se těšily ve společnosti dobré pověsti. Samozřejmě mezi nimi najdeme množství nemakačenků, stejně jako v každé jiné práci ať už pro soukromé firmy, nebo pro stát, ale z velké většiny (alespoň z mých zkušeností z let strávených ve státní správě) pracují ve veřejné správě chytří lidé s upřímným zájmem něco dobrého udělat pro úřad, pro lidi i pro zemi.Čeští úředníci nepatří zrovna mezi skupiny, které by se těšily ve společnosti dobré pověsti. Samozřejmě mezi nimi najdeme množství nemakačenků, stejně jako v každé jiné práci ať už pro soukromé firmy, nebo pro stát, ale z velké většiny (alespoň z mých zkušeností z let strávených ve státní správě) pracují ve veřejné správě chytří lidé s upřímným zájmem něco dobrého udělat pro úřad, pro lidi i pro zemi.
Celý článek zde. Erár zároveň není místem, kde bychom na první dobrou hledali inovace. O to záslužnější je aktivita iniciativy Byro, která se snaží inovativní úřednické počiny vypíchnout a ukázat na ně a odměnit to nejlepší, co se ve veřejném sektoru událo v předchozím roce. První ročník soutěže „Úřednický čin roku“ tak ocenil minulý týden řadu zajímavých projektů, které reálně zlepšují život lidem nebo debyrokratizují úřady (které jsou tak akceschopnější). Fajn také je, že to celé spolupořádala sekce státní služby na ministerstvu vnitra. Česká státní správa i samospráva se stává sebevědomější, což je také dobře. Důležitost kvalitních úředníků a dobře fungujících úřadů si začíná uvědomovat i politická reprezentace, což ukázala přítomnost hned tří ministrů na vyhlašování cen, Ivana Bartoše, Víta Rakušana a Michala Šalomouna.
Ze 136 nominovaných „činů roku“ si cenu odnesla třeba záchrana Císařských lázní v Karlových Varech, což byl miliardový projekt napříč mnoha institucemi, na jehož konci je kompletní rekonstrukce a zpřístupnění památky UNESCO veřejnosti. Tým z ministerstva školství dostal cenu v kategorii inovace ve službách veřejnosti za plán na změnu vzdělávání budoucích učitelů na vysokých školách. A konkrétně tahle inovace je navíc dobrou ukázkou spolupráce akademické sféry s praxí, protože s ministerstvem spolupracovala výzkumnice z Institutu pro psychometrický výzkum Jana Fikrlová. Stát tak má přístup k poznatkům z akademické sféry a ta zase k datům, která se během analytické práce nashromáždí. O tom, že vzdělání učitelů je pro budoucnost země důležité, asi nemá smysl debatovat. Úředníci z kraje Vysočina dostali cenu za zpřístupnění plánovací dokumentace online. V aplikaci je k dispozici kompletní dokumentace projednávaných územních plánů včetně výkresů, textových částí a dalších dokumentů. Šetří to lidem čas a proces významně zprůhledňuje. Nejlepší zprávou z předávání cen je ocenění analytickému útvaru na Úřadu vlády, který se specializuje na hodnocení dopadů regulace. Tento tým si vydupal ze země ministr pro legislativu Michal Šalomoun a pomalu ho plní lidmi, kteří mají za úkol zpracovávat dopadové analýzy známé pod zkratkou RIA (z anglického regulatory impact assessment) – či pomáhat jiným rezortům v jejich tvorbě. RIA jsou často opomíjenou, ale nesmírně důležitou součástí navrhovaných zákonů, protože říkají, proč vlastně zákon vzniká, jaký je jeho cíl, jak se bude měřit úspěšnost dosažení tohoto cíle, kolik bude stát veřejné rozpočty, státní rozpočet, jaký bude dopad na podnikatele, zaměstnance, rodiny, životní prostředí a tak dále. Tyto zprávy jsou bohužel v mnoha případech příšerně odfláknuté a politici, kterým by měly primárně sloužit pro rozhodování, netlačí nijak zásadně na jejich kvalitu. Přitom jim samotným by dobře zpracované hodnocení dopadů regulace pomohlo v obhajobě zákona – nebo opozici v tom, aby navrhovala změny a zlepšení. Jak má vypadat kvalitní „RIA“ ukazuje třeba nedávno představený zákon o dávce státní sociální pomoci, kterým chce ministerstvo práce a sociálních věcí sjednotit dnešní přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a další dávky do jedné. Víc než dvousetstránková analýza, na které se podílel právě vládní analytický útvar, je našlapaná daty a přehledně ukazuje, proč předkladatelé danou normu navrhují a jaký bude mít podle nich efekt. Podobné analytické útvary snad vzniknou i přímo na jednotlivých ministerstvech, což by na kvalitu předkládaných zákonů mělo určitě pozitivní vliv. Rozhodování založené na datech spíše než na pocitech má nakonec potenciál ušetřit státu miliardy korun, takže se investice do analytiků a jejich práce bohatě vyplatí. Podobné soutěže ukazují, že to s českým státem není tak zlé, jak to zvenku občas vypadá. Je dobře, že i veřejná správa, což jsou desetitisíce lidí starajících se o agendy schválené politickou reprezentací, dokáže ocenit své vlastní inovátory a dávat je jako příklad. Kvalita úřednického aparátu by měla být důležitá i pro politiky, protože na tisících lidí na min isterstvech nakonec záleží, jak dobře se budou politické ideje zhmotňovat v praxi. Politici by tak neměli nechat vše jen na inovacích zevnitř úřadů, ale vzít si kvalitu úřednické produkce jako jednu z priorit, měli by se o ni starat a také ji vyžadovat. Rozhodování založené na datech spíše než na pocitech má nakonec potenciál ušetřit státu miliardy korun.